Бьянка Беллова - все книги по циклам и сериям | Книги по порядку

Bianca Bellová na sebe upozornila již svým debutem Sentimentální román. Novela Mrtvý muž už jednoznačně ukazuje, že se v české literatuře objevila nová strhující vypravěčka.
Příběh je monologem ženy, která rekapituluje svůj život. Banalitu a šeď dětství a dospívání v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století prostupují skrytá rodinná dramata, s nimiž je vypravěčka konfrontována — dědeček, kterého zavraždili komunisti, babiččina otevřená nenávist vůči režimu, matčina počínající duševní choroba či otec, který za normalizace prožívá svůj coming out.
Vypravěčka to vše líčí s cynickým odstupem, který se však rozplývá ve chvíli, kdy se přiznává k lásce k jisté celebritě. Náhle je i ona stržena vášnivým citem, který ji pohlcuje tím hlouběji, čím se zdá být beznadějnějším. Vše pak směřuje k nečekanému rozuzlení. Novela Mrtvý muž je neméně pozoruhodná i sugestivním a barvitým stylem vyprávění, stejně jako suverénně vedenými dialogy.

Jeden den, dvě místa, dva lidé a dvě setkání se smrtí se stávají spouští pro sestřih vzpomínek, zážitků, klamných závěrů a deformovaných temných zákoutí. On se stává poslem špatných zpráv, ona musí vypořádat pozůstalost… Podivní hrdinové, které spojují pohledy zpět, střepy paměti společných zážitků, vlastní pyramidy stejných příběhů viděných po svém. Jsou cyničtí a zranitelní. Jsou vulgární a jemní. Hledají cestu k sobě a i kolem sebe. Ale na konci cesty čekává smrt a ne vždycky se milenci sejdou.
Kniha je nevšedním příběhem a překvapivě hlubokou sondou do pekla ztráty nevinnosti, do života lidí dospívajících na sklonku předlistopadového režimu. Je to příběh čtivý a pravdivý. Jeho hrdinové žijí u nás doma.

Autorkou knihy je Bianca Bellová, překladatelka, tlumočnice a také talentovaná spisovatelka s kořeny na Balkáně. Debutovala románem Green Curry inspirovaným jejím pobytem v Indii. Je také autorkou fiktivního deníkového dvojblogu Adieu-my-karenina.blogspot.com a Beckys-secrets.blogspot.com, úspěšného internetově-autorského projektu. Ve sbírce O čem ženy píší publikovala povídku Vodní lyžař. Sentimentální román je její druhý román.

Boros, osada rybacka gdzieś na końcu świata, nad wysychającym, skażonym jeziorem, którego Duch gniewa się na ludzi. Mężczyźni mają tu wódkę, kobiety troski, dzieci nieustannie drapią swędzącą wysypkę na skórze.

Mały chłopiec Nami mieszka z babcią i dziadkiem w niebieskim domku z białym sufitem. Babka ma wielkiego guza na kości ogonowej, dziadek nigdy nie odkłada papierosa bez filtra, którego trzyma między palcem wskazującym a zniekształconym środkowym.

Pewnego dnia Nami zostaje zupełnie sam; musi wyruszyć w nieznane, by dowiedzieć się, czego w życiu szukać, i wrócić do domu, by to odnaleźć. Opłynąć złowrogie jezioro, żeby w końcu zanurzyć się w nim i sięgnąć po najgłębszą tajemnicę.

Bianca Bellová otrzymała za Jezioro Nagrodę Literacką Unii Europejskiej 2017, najważniejszą czeską nagrodę literacką Magnesia Litera w kategorii Książka Roku oraz nagrodę studencką Česká Kniha. Zagraniczne prawa do książki zostały dotychczas sprzedane do dwudziestu krajów.

Inspiracją dla autorki była historia Jeziora Aralskiego.

Kaimelio vyrai diena iš dienos geria degtinę bei laukia trumpalaikių darbų agento. Moterys paskendusios rūpesčiuose, o vaikai laksto apšašę ir nuolat besikasantys opėjančias žaizdas. Tokioje vietoje, nukentėjęs ne tik nuo okupacijos, bet ir nuo ekologinės katastrofos, užauga berniukas, kuriam teks patirti kelionę savęs pažinimo link. Namio gyvenimas blankus ir primityviai paprastas. Jame telpa tik stora močiutė, visada girtas senelis ir prisiminimai apie pirmąją meilę. Namis pradeda savo gyvenimo kelionę turėdamas tik miglotą idėją susirasti mamą, kuri paliko jį dar visai mažą. O šalia visada nuodingas ežeras. Ežeras, kurio neįmanoma…

Příběh ze současnosti starý jako lidstvo samo.

Rybářská vesnice někde na konci světa, u jezera, které vysychá a zlověstně vyhrnuje břehy. Muži mají vodku, ženy starosti a děti si škrábou ekzémy. Co má Nami? Nami nemá nic — jen bábu s tlustýma rukama. Nami nemá nic, jen život před sebou: první lásku, o kterou ho připraví ruští vojáci, a pak to všechno další. Raději na to nemyslet. Ale když život začne na úplném konci světa, možná že skončí na jeho začátku. Tenhle příběh je totiž starý jako lidstvo samo. Je to pouť hrdiny, chlapce, který na cestu vyráží jen s uzlíčkem nervů a kabátem po dědkovi. Musí do světa, aby hledal, a vrátit se domů, aby našel. Musí jezero přeplout, obkroužit a nakonec se potopit na jeho dno pro největší tajemství. Bianca Bellová napsala brilantní novelu, která se podobá i nepodobá jejím předchozím knihám. Zůstává syrovost vidění, přesný a úsečný jazyk. Ale tentokrát se ocitáme v úplně jiném světě, hutnějším, hlubším, osudovějším. Teprve zde jako by do sebe vše zapadlo. Jezero svými ledovými vodami svírá útroby.