Cz — 14 книг

Tento dům zdobí starý heraldický znak, který autor v souladu se smutnými životními osudy nájemníků nazývá tonoucí hvězdou. Vypravěč příběhu-mladý čes. lékař, se náhodou dostává do tohoto domu a seznamuje se s tragic. příběhy několika starých, opuštěných žen i z duševními zápasy nešťastného slovenského intelektuála Daniela Rojka, u něhož se pocit národní malosti pojí se zklamáním nad vlastními nesplněnými sny.

Tento dům zdobí starý heraldický znak, který autor v souladu se smutnými životními osudy nájemníků nazývá tonoucí hvězdou. Vypravěč příběhu-mladý čes. lékař, se náhodou dostává…

Dílo je protestem proti tomu, aby člověk byl otrokem druhého, výzva k lidu, aby se nedal utiskovat, aby začal bojovat. Písně otroka byly vydány v době vyhlášení stavovského práva nad Prahou jako protest proti rakousko-uherské politice vůči národu.

Dílo je protestem proti tomu, aby člověk byl otrokem druhého, výzva k lidu, aby se nedal utiskovat, aby začal bojovat. Písně otroka byly vydány v době vyhlášení stavovského práva…

Jedno z nejznámějších Arbesových romanet, obsahově se vztahující k obrazu sv. Xaveria v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně.

Ze sbírky třinácti povídek z Malé Strany zaznívá nejenom autorův hluboký soucit s chudými, slabými a stále ponižovanými obyvateli nuzných malostranských příbytků, ale i odsouzení nadutých a bezcitných maloměšťáků, kteří je ponižují. Kniha je jedinečná nejen uměleckou bravurou, ale hlavně hlubokým pochopením pro nelehký osud drobných figurek svérázné pražské čtvrti, v níž Neruda dlouhá léta žil a jejíž neopakovatelnou atmosféru vykreslil s mistrovskou přesvědčivostí.

Ze sbírky třinácti povídek z Malé Strany zaznívá nejenom autorův hluboký soucit s chudými, slabými a stále ponižovanými obyvateli nuzných malostranských příbytků, ale i odsouzení…

Útlý svazeček hořké satiry, napsané při příležitosti autorovy deportace do tyrolského Brixenu roku 1851.

Ve snaze provokovat se orientuje na tematiku, která byla koncem 19. století potlačována a tabuizována - na motivy morbidní erotiky, pocity zmaru a agónie, smyslné vášně, temné pudy či divoké bakchanálie. Tyto náměty pak básník zasazuje často do vzdálených historických epoch, které mu svými rekvizitami pomáhají naplno vyjádřit své zhnusení životem. Po formální stránce vychází Karásek z tradic české lumírovské školy a proto ve velké míře využívá její strofické útvary, především sonety.

Ve snaze provokovat se orientuje na tematiku, která byla koncem 19. století potlačována a tabuizována - na motivy morbidní erotiky, pocity zmaru a agónie, smyslné vášně, temné…

Obrazy z Rus je literární dílo Karla Havlíčka Borovského, které vzniklo na základě jeho osmnáctiměsíčního pobytu v carském Rusku od ledna 1843 do července 1844.

Dějově komplikovaná poema situovaná na Kokořínsko se znovu vrací k Máchovu opakovanému tématu - rozporu mezi snem a skutečností. Je tu tematicky velká podobnost s Májem: mladý cikán po delší nepřítomnosti nachází svou milou svedenou, v otci poznává jejího svůdce a v milovaném pěstounovi pak otcova vraha. Bezútěšnost lidských osudů umocňuje motiv démonické žárlivosti, stupňované až ke krvelačné pomstychtivosti, pocity, které v romantickém duchu korespondují s proměnami divoké a nespoutané okolní krajiny.

Dějově komplikovaná poema situovaná na Kokořínsko se znovu vrací k Máchovu opakovanému tématu - rozporu mezi snem a skutečností. Je tu tematicky velká podobnost s Májem: mladý…

Vrcholná skladba obrozenské literatury a českého básnictví vůbec je rozčleněna do čtyř oddílů, mezi nimiž se objevují dvě intermezza. Mácha vybavil svůj příběh romantickým dějem, v němž je hlavní hrdina vyhnán z domova, aby posléze vstoupil na loupežnickou dráhu a nevědomky ve svůdci své milenky zavraždil vlastního otce. Mácha zde navazoval na symboliku oblíbených romantických motivů, mezi nimiž například figurovaly postavy banditů, objevovaly se zde osudové zápletky z nepoznaných rodinných svazků i sentimentální pojetí marné lásky. V moderním autorově pojetí je však epická složka stále více odsouvána do pozadí přítomností básníkova subjektu, který navíc klade důraz na kontrast mezi pocity odsouzence čekajícího na popravu a smyslovou krásu májové přírody, lhostejné k tragickému osudu lidského jedince. Tímto dílem Mácha nepochybně dal vzniknout zcela modernímu jazyku české poezie, v němž už se projevily neobyčejné významové i zvukové složky, dále pak neobvyklá spojení, jež společně vytvořily sugestivní a zcela mimořádný básnický obraz.

Vrcholná skladba obrozenské literatury a českého básnictví vůbec je rozčleněna do čtyř oddílů, mezi nimiž se objevují dvě intermezza. Mácha vybavil svůj příběh romantickým dějem,…

Erben vložil do "Kytice" především rozmanité epické skladby, jejichž základní součástí je baladický prvek přítomný v mnoha rovinách, ať už se jedná o báje s nadpřirozenými bytostmi nebo o pověsti, vztahující se k nejrůznějším svátkům a legendám. Náměty nacházel autor na nejrůznějších místech a zároveň se v nich pokusil využít jak lidovou slovesnost, tak i postupy, odpovídající tradicím evropských literatur 18. a 19. století. Erben dokázal i dovedně fabulovat jádro svých příběhů, které často vycházely z konfliktů člověka s mytologickými postavami a mocnostmi či z násilného porušení přírodního řádu. Tato střetnutí byla mnohdy způsobena činem, pramenícím ze zloby, z dobré či špatné vůle nebo i z náhodného a neúmyslného aktu. A tak se do středu autorovy pozornosti dostal rozpor mezi jedincem s jeho přirozenými možnostmi a světem odlišných či iracionálních dimenzí. V těchto sporech nabýval vrchu ortel, vynesený z hlediska jakéhosi vyššího morálního zákona a trestající činy mimo rámec obvyklého lidského konání.

Erben vložil do "Kytice" především rozmanité epické skladby, jejichž základní součástí je baladický prvek přítomný v mnoha rovinách, ať už se jedná o báje s nadpřirozenými…

Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy chrakterizoval jako "malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby mi srdce nežral". Tato část jeho tvorby vznikala pod dojmem tehdejší společenské a politické situace a snad i z tohoto důvodu adresoval Havlíček své epigramy církvi, králi, vlasti, Můzám a světu. Některé události, odehrávající se v době Havlíčkova života, autora silně rozrušily a proto se pokoušel získat nad nimi převahu pomocí vtipu a humoru. Havlíčkův styl dokáže i dnešního čtenáře upoutat nepřebernou škálou ironie i komiky, jež se pohybují v různých polohách a zahrnují v sobě jak intelektuální náboj, tak i jadrný plebejský humor.

Havlíček dokonale ovládal umění vyjádřit se stručným, satiricky vyhroceným básnickým útvarem a sám epigramy chrakterizoval jako "malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalívám, aby…